Po kůrovcové kalamitě věnuje vedení hlinecké radnice značné úsilí do obnovy městských lesů, proto každý rok dochází k výsadbě až třiceti tisíc nových sazenic stromků. V letošním roce má ve výsadbě zastoupený největší podíl smrk ztepilý v kombinaci s bukem lesním a olší lepkavou.

„Každý rok vysázíme několik desítek tisíc stromků, protože ani městské lesy nebyly uchráněny před kůrovcovou kalamitou. Finance ze dřeva, které vytěžíme a zpeněžíme, dáváme zpět do obnovy lesů. Pravidelně tak vysázíme dvacet až třicet tisíc nových sazenic. Novou výsadbou se snažíme, aby po nás něco zůstalo. Kromě prací a obnovy lesů samozřejmě realizujeme i náhradní výsadbu přímo ve městě za dožité stromy, stromy ohrožující své okolí nebo za stromy pokácené z důvodů investic. Zde se jedná o stovky nových sazenic," uvádí k investici do obnovy městských lesů starosta Hlinska Miroslav Krčil.

Hlinecký starosta preferuje výsadbu smrku. „Pokud jde o druh lesního porostu, vysazujeme smíšený les. Osobně preferuji, aby ve větším zastoupení zůstal smrk a jsem přesvědčen, že smrkové dřevo jako stavební materiál bude i do budoucna. Musíme se chovat normálně jako řádný hospodář, protože k nám do našich lesů smrk patří. Příští generace by nás proklínaly, pokud bychom jim tady nic nenechali," uzavírá starosta Krčil.

Kůrovcové kalamitě a obnově lesů se věnují také členové Kůrovcového kalamitního štábu Pardubického kraje, ve kterém zasedá starosta Hlinska jako radní pro venkov, životní prostředí a zemědělství.