Pane starosto, lze již nyní říci, jak koronavirová krize změnila Hlinsko a jak ho změní do budoucna?
Pokud jde o město jako takové, tak dnes v celostátních médiích slyšíme, jaké bude mít koronavirová krize dopady ekonomické. V letošním i příštím roce bude mít tato krize vliv určitě i na rozpočet města. Musíme počítat, že z daňových výnosů přijde méně peněz. To je jisté. V této chvíli jsme ale teprve v půlce roku a nikdo nedokáže predikovat, jaká bude skutečnost na konci roku a jestli se ekonomika zvedne rychle nebo pomaleji. Nicméně můžeme vycházet pouze z toho, co ve svých analýzách říká například KB nebo ČNB nebo i naše auditorská společnost, která dělá jakéhosi supervizora nad plánováním rozpočtu města. Všechny tyto instituce se shodují v tom, že ekonomika by se měla vrátit na úroveň roku 2019 v roce 2022. Musím říct, že já jsem optimista. Nejsem ten, který by prohluboval krizi tím, že bych ztrácel hlavu nebo zbytečně „hysterčil“. Teď je úkolem samospráv i statní správy pomoci ekonomice, a to investicemi. Je to jeden z pilířů, na kterém restart ekonomiky bude stát. Jsme otevřená ekonomika, bude tedy zejména záležet na tom, jak rychle se nastartuje hlavně německá ekonomika. Myslím, že se jim to vede docela dobře. To mě vede k lehkému optimismu, že se s velkou německou ekonomikou svezeme. Proto se zdržuji nějakých prázdných gest, myslím si, že bychom se teď měli soustředit na to, aby se společnost uklidnila a je třeba té společnosti říci, že jsme tady jako samospráva od toho, abychom situaci zvládli. Tou cestou je investovat, dát firmám co nejvíce práce ze zdrojů, které máme. My jako město jsme si v uplynulých letech vytvořili nějaký finanční polštář, takže se v maximální možné míře budeme snažit udržet investice. Na radě jsme se domluvili, že budeme pokračovat v investičních projektech i z toho důvodu, že dnes nikdo neví, jak velký dopad krize bude mít. Máme nějaké predikce od analytiků, kteří nám hlídají rozpočet, nicméně v tuto chvíli víme, že to pokryjeme v případě nutnosti z peněz, které máme naspořeny. Jsme schopni s naším finančním polštářem jeden či dva roky bez problémů vydržet a udržet naši investiční aktivitu. A jak to změnilo lidi? Teď to možná trošku odlehčím, ale myslím si, že si mnozí uvědomili, že základní hygiena je možná to nejdůležitější v celém příběhu. To se určitě změnilo. Mnoho lidí si uvědomilo, že zdraví je na prvním místě. První reakce měst, obcí a samozřejmě vlády - protože ta určovala, jak se postavíme k celému problému - byla správná, byť nastaly nějaké chyby. Nikdo nevěděl, co máme od situace očekávat. Teď se musíme hlavně soustředit na to, abychom podpořili ekonomiku. Nějaké „vrtání“ v tom, jestli před 2 měsíci někdo udělal to či ono, teď podle mě není nejdůležitější. Teď je nejdůležitější, aby lidi měli podporu, mohli si udržet práci a vrátit to zase na růstovou křivku.
Lze z těchto investic podpořit lokální dodavatele, podnikatele?
Podpořit, abychom je zvýhodnili, tak to samozřejmě úplně ne. Já budu rád, když budou získávat zakázky, ale my se pohybujeme v právním prostředí, jsou tu nějaké zákony, které porušit nemůžeme. Já bych byl jedině rád, kdybychom mohli podpořit místní, ale nemůžeme nikoho zvýhodňovat mimozákonným způsobem.
Jaké investice se budou realizovat do konce roku?
Největší investicí je stavba sportovní haly, dále chceme dokončit rekonstrukci hasičské zbrojnice, probíhá rekonstrukce budovy bývalé ETY, začnou dvě rekonstrukce ulic… Dnes jsem podepsal smlouvu na investici do nové vzduchotechniky ve školní jídelně Ležáků, budeme opravovat základní školu Ležáků – další část toalet. V blízké době bude dokončena rekonstrukce fasády a šikmých oken v budově Na Zámečku. Hotovy už máme v Chlumu další komunikace, teď se další části komunikací dělají Za Drahou. Projektů je celá řada a všechny v tuto chvíli běží.
Na sociálních sítích jste zmínil, že se bude měnit osvětlení. Kolik zhruba se ušetří elektrické energie?
Od Ministerstva průmyslu a obchodu jsme na tuto investici získali dotaci. Celková investice by se měla pohybovat okolo 2 milionů Kč, 50 % na to jsme získali. Mělo by se vyměnit asi 200 světelných bodů v lokalitě ulic Luční, Purkyňova, Smetanova, Nerudova, ČSA, Družstevní, Budovatelů, parku u ZŠ Smetanova, celá tato oblast. Jsou v tom zahrnuty i rozvaděče, abychom dokázali lépe systém nastavit. Nemám teď v hlavě přesné číslo úspory, ale je to v řádech desítek procent nákladů. V kombinaci s tím, že se nám teď na burze podařilo dobře vysoutěžit elektřinu a plyn na příští rok, tak i tato opatření samozřejmě jsou ta, kterými chceme snižovat provozní náklady. Jsme si vědomi, že na daních budeme dostávat minimálně dva roky méně peněz a pomůže nám to. Každý milion bude v této fázi dobrý. Na burze jsme to vysoutěžili tak, že pro Hlinsko to bude úspora minimálně 1 400 000 tisíc korun na elektřině a plynu. Město máme rozfázované, začali jsme s výměnou světel na určitých částech a do budoucna chceme pokračovat. I pro řízení celé soustavy bude nutné měnit rozvaděče a nahrazovat je inteligentnějšími zařízeními.
26. června se otevírá koupaliště, v současné době je uzavřeno spolu s bazénem?
Ano, bazén je uzavřen z důvodů koronavirové krize už od počátku tak, jak to bylo nařízeno od vlády. Bazén na těch pár dní otevírat nebudeme, protože ekonomicky by to nebylo dobře. Fungovat začne znovu od září. Je to také z důvodů plaveckých škol, které bazén využívají k výuce. V případě nepřízně počasí je možné bazén otevřít dříve, není to ale otázkou jednoho dne, najet znovu na provoz. Je třeba pozvolná příprava. Během srpna se bazén bude připravovat a pak bude záležet na konkrétním vývoji počasí a jak to sportoviště vyhodnotí.
Je na otevření koupaliště připraven nějaký program?
Den otevřených dveří bude 26. června odpoledne, takže se veřejnost bude moci podívat do areálu a prohlédnout si, jak to tam vlastně vypadá. Od soboty 27. 6. bychom chtěli zahájit běžný provoz biotopu. Uvidíme, jestli nám bude přát počasí. Koupání bude povoleno až 27. 6., den otevřených dveří bude sloužit pouze na prohlídku.
Jak je to s uzavírkou silnice z Jeníkova přes Blatno kvůli rekonstrukci mostů?
Se správou a údržbou silnic jsme probírali tyto projekty. V tuto chvíli mám informaci, že se dělá studie celé rekonstrukce. Uvidíme, jak studie dopadne a podle toho se bude pokračovat dál. V tuto chvíli nemám další podrobnosti. Po vypracování studie budou známy konkrétní časové úseky, kdy se budou bourat mosty, jakým způsobem se budou stavět, zda to bude částečně průjezdné nebo ne. K této investici se chceme přičlenit a chtěli bychom opravit chodník po levé straně když jdete z Hlinska na Blatno, ten ještě není zrekonstruovaný. Investice do silnice, která je mnohem dál, je úsek Hlinsko – Srní. V tuto chvíli tam probíhá výběr dodavatele nebo se výběr dokončuje. S rekonstrukcí chtějí začít v létě. Letos by měl tedy být opravený další úsek krajské komunikace, která je ve velmi „mizerném“ stavu.
Jak to vypadá s kruhovým objezdem u Zlaté Studny?
Jak jste si určitě všimli, tak v této době je v rámci průmyslové zóny obslužná komunikace. Zatím je useknutá, a právě na ní by mělo navázat jedno rameno kruhového objezdu. Díky koronakrizi nebylo možné jednat s ŘSD, ale vím, že je hotový projekt. Rád bych s ředitelem ŘSD ještě do léta hovořil, jak to mají nebo nemají v plánu. Věřím, že se dohodneme, abychom realizaci nezdržovali. Více mě trápí ještě příprava kruhového objezdu dole u benzínky u Penny. Už dnes tam je situace špatná a pokud zrealizujeme další zasíťování parcel na Drachtinách, tak tam doprava ještě zhoustne a bude třeba řešit ten prostor, protože je to dnes jedno z nejnebezpečnějších míst v Hlinsku. Bohužel tam dochází i k vážným dopravním nehodám. Je to věc, kterou bychom měli řešit rychle.
V rámci parcel se plánuje i napojení na holetínskou silnici?
Parcely by měly vést až k vedení vysokého napětí, k holetínské silnici, nicméně dopravně tam sjezd nebude. Bude tam chodník, který propojí část kolem průmyslového areálu. Pro chodce tedy ano, pro automobily ne. To je vše koncipované dolů do Luční ulice. Směrem na nádraží je silnice průjezdná, byť je ve špatném stavu. Připravujeme projekt na rekonstrukci povrchu vozovky.