---

Ministerstvo financí oznámilo, že od července zruší sedmasedmdesát z dvě stě jedna územních pracovišť finančních úřadů v celé České republice. Nařízení se týká i Hlinska, územní pracoviště v omezeném režimu zde zanikne k 1. červenci. Se začátkem letních prázdnin tak město přijde hned o dvě služby, další zrušení se týká pobočky České pošty v Chlumu. Obyvatelé místní části budou moci využívat pro návštěvu pošty na Adámkově třídě Hlinecké TAXI, službu zvýhodněné přepravy provozovanou městem.

„Komunikace ze strany pana ministra a vlády je v tomto směru tragická. Tak to nevidím jenom já, hodnotí to tak i ostatní kolegové z řad starostů," reagoval na dotaz na zrušení finančního úřadu v Hlinsku starosta města Miroslav Krčil. O jeho zrušení se dozvěděl z e-mailu, který mu poslal ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Informaci o zrušení finančního úřadu jsem se nedozvěděl jako zástupce města žádnou oficiální komunikační cestou, například datovou schránkou, ale pouhým e-mailem, který se snažil o jakési vysvětlení. Za mě ale bylo nedostatečné," pokračoval starosta Krčil.

Zpráva od ministra Stanjury obsahovala i informaci, že starosty budou kontaktovat zástupci krajského ředitelství a budou se jim snažit celou věc vysvětlit. To se v případě Hlinska již stalo. V řešení jsou, v době podávání daňových přiznání (leden a březen), výjezdy pracovníků finančních úřadů do měst. „Jako první vás samozřejmě napadne, kde budou pracovníci úřadovat. Na chodníku nebo někde na autobusové zastávce? Pokud tady nechtějí tedy držet žádnou nemovitost. No, dopadlo podle očekávání a obdrželi jsme dotaz, zda město prostory poskytne. Opravdu teď nevím, kde chtějí v Hlinsku působit. Ono by se mohlo zdát, a to nechci zlehčovat, že mít finanční úřad co nejdále od sebe může být výhodné. Ale my se na to díváme jako na službu lidem a z tohoto pohledu vzdalovat služby od občanů je špatným krokem. Nejde o to mít v místech jako Hlinsko, Holice nebo Moravská Třebová, to jsou města, kterých se to týká v Pardubickém kraji, obří úřad a mít s tím velké provozní náklady. To nikdo nechce a všichni starostové chápou, že stát se snaží šetřit. Ale tímto žádné finance neušetří, protože dané kroky jsou podle našeho názoru naprosto nesystémové," uvedl Krčil.

Finanční úřad se v Hlinsku zruší k 1. červenci

V první polovině roku 2020 se z hlineckého finančního úřadu stala pouhá podatelna, nyní budou muset lidé jezdit až do Chrudimi. „Hlinsko bylo jedním z měst, kde byla v roce 2020 snížena provozní doba finančního úřadu a byl zde nastavený omezený provoz. Osobně jsem se tehdy poměrně tvrdě střetl s vedením finančního úřadu. Následně jsem měl schůzku i přímo s generální ředitelkou finančního úřadu v Praze a názorově jsme se také neshodli. Tehdy mě ale krajský ředitel finančního úřadu ujišťoval, že to je ten poslední krok, který se Hlinska týká. Že to je to největší možné omezení a že nic dalšího nebude následovat. Přesně jsem mu ovšem argumentoval, že do nějakého času jistě přijdou a řeknou, že pobočka není vytížená, a tak ji ruší. A ono se to nyní také stalo," řekl hlinecký starosta.

Proti rušení územních pracovišť finančních úřadů se ohradili starostové obcí a měst, kterým také vadí nedostatečná komunikace. „V Praze o něčem rozhodnou a následně to přijedou vysvětlovat? Co to je za komunikaci? Co je to za přístup k městům? Informace se dozvídám dříve z ČTK než oficiální cestou. Všichni starostové chápou, že je potřeba šetřit, že je nutné provoz institucí optimalizovat, ale nechápou způsob a přístup. Pokud bychom se takto chovali v obcích a městech, tak naše města zkrachují, to prostě k ničemu jinému s tímto přístupem bohužel nespěje. Dokázal bych pochopit, kdyby státní instituce a úřady ve městech typu jako Hlinsko, Moravská Třebová, Česká Třebová nebo Ústí nad Orlicí vytipovaly například budovu pošty a sloučilo do jednoho objektu více úřadů. V Hlinsku na poště již jedna přepážka pro ČEZ funguje, mohla by zde být i v určité dny pro finanční úřad, katastrální úřad a další instituce. Stačí, aby se na dané přepážce jednotlivé úřady jednou za týden střídaly, a tak službu do daného místa nebo regionu přinesly. Samozřejmě protiargumentem může být odkaz na digitalizaci státní správy. To jistě, ale ta je v tuto chvíli naprosto nepřipravená a podle mě se v tom nedělají systémové kroky. Aktuálně to je jen o tupém škrtání, a to se nám v minulosti vždy vymstilo," doplnil Krčil.

Hlinsko by chtělo poštu v Chlumu zachovat

Od 1. července zanikne v Pardubickém kraji také sedmnáct poboček České pošty, zrušení se týká i pobočky v Chlumu. „Pokud jde o Českou poštu, je to velmi podobný případ. Vláda se rozhodla zrušit 300 městských poboček v místech, kde je více než jedna pošta. Jednou z nich je pobočka v naší místní části Chlum. Každý ví, že to není městská pobočka, ale svým charakterem je to pobočka vesnická. Dokonce je kritériem zrušení dochozí vzdálenost tři kilometry od jiné pobočky, což u nás například splněno není. Je to jen důkaz toho, že škrty dělal někdo od stolu a bez znalosti stavu věcí v daném místě a městě. Od počátku roku komunikujeme s Českou poštou o nájmu. Dokonce jsme jim ho i zlevnili a paralelně jsme jednali o nové nájemní smlouvě. Pošta se tvářila úplně běžně, jako že se nic neděje. Na radě města jsme jeden týden schválili návrh levnějšího nájemného a druhý týden nám přišlo, že pošta v Chlumu končí. Zde je opět vidět naprosto manažersky nezvládnuté řízení procesu počínaje ministrem a konče regionálním manažerem. Je evidentní, že na České poště a Ministerstvu vnitra neví, co dělá pravá a levá ruka. Bohužel je to tak a my jsme toho jasným důkazem. Nedivím se starostům i z větších měst, že se rozčilují, když jim někdo od stolu ruší pobočky ve velkých sídlištích, které jsou vytížené. Zde je zase tragická komunikace směrem k jednotlivým místům. Pochopil bych, kdyby přišli a snažili se nám vše vysvětlit dopředu a byla by tu snaha hledat řešení. Opět chápeme cíl uspořit. Ale ne, že nás postaví před hotovou věc a že stát jedná z pozice síly stejně jako u finančních úřadů. Není to jenom můj názor, ale také názor řady starostů, kteří mají za sebou tato jednání. Vláda dnes jedná nejen z pozice síly, ale podle mého názoru čím dál více se v tomto jednání a chování projevuje mimořádná arogance moci. Při jednáních to je evidentní a roste to, bohužel," uvedl Krčil ke zrušení pošty v Chlumu.

Hlinsko již jednalo s vedením České pošty na finanční podpoře provozu pobočky v Chlumu. „Se zástupci vedení České pošty jsme měli jednání tento týden. Snažíme se je přesvědčit o tom, že jsme schopni a ochotni se spolupodílet na finančním provozu pobočky v Chlumu. Protože kam mají lidé chodit například pro důchody? Vím, že mladší generace již toto tolik neřeší, ale je zde spousta seniorů, kteří jsou zvyklí na to, že si zde důchod vyzvednou. Navíc zde fungovala výdejna balíků využívaná i mladšími generacemi. V obcích a menších vesnicích fungují pobočky v režimu Pošta Partner a tuto možnost bychom chtěli také využít. My se na to díváme zkrátka jako na službu a ve chvíli když vidíme, že to rozhodnutí přišlo od pražského stolu bez znalosti místních souvislostí, musíme na to reagovat. Bohužel, někdo udělal v Praze kružnice v rámci České republiky, vykřížkoval a následně zrušil pošty bez nějaké další návaznosti. Je to zase další příklad velmi nedostatečná a tragická komunikace. Nehledě na to, že zrušení tři sta poboček nevyřeší systémový problém, ve kterém se Česká pošta nachází. Co si spousta lidí neuvědomuje je, že Česká pošta je součástí kritické infrastruktury státu, což je podle nás velmi silný a důležitý argument, se kterým se podle našeho názoru vůbec nepracuje. Těch záležitostí v tomto směru je spousta. Nechci působit zhrzeně, že se nám v Hlinsku ruší dvě služby, ale způsob komunikace a způsob rozhodnutí někde z Prahy od stolu jsou pro mě nepřijatelné," uzavřel starosta Krčil.

Pokud se nepodaří s poštou domluvit zachování pobočky v Chlumu, mohou obyvatelé místní části využívat pro návštěvu pošty na Adámkově třídě službu Hlinecké TAXI.

Finanční úřad Česká pošta Hlinsko Miroslav Krčil