Starosta Hlinska Miroslav Krčil poskytl rozhovor k opravě silnic, která je velkým tématem v celé České republice. A samozřejmě Hlinsko v tomto směru není výjimkou. Kdo všechno je majitelem komunikací na území Hlinska? Není to jen město, že?
Skutečně, ne všechny silnice, které v Hlinsku máme, jsou ve vlastnictví města. Komunikace Poličská ulice, Adámkova třída a Havlíčkova ulice jsou v majetku státu. O ně se tedy stará Ředitelství silnic a dálnic ČR. Komunikace ulic Resslova, Wilsonova, Faráře Toufara, Karla Lidického, Rváčovská, Třebízského, Srnská a částečně i Nádražní jsou v majetku Pardubického kraje. O ně se stará Správa a údržba silnic Pardubického kraje. V majetku města jsou pak ostatní místní komunikace a chodníky.
Probíhá tedy koordinace investic?
Snažíme se o to. Například s vedením SÚS Pardubického kraje jsem se sešel před několika málo dny. Upozorňoval jsem pana ředitele na velmi neutěšený stav komunikací Wilsonova, Karla Lidického i Resslova. Jako starosta samozřejmě vnímám, jak silné téma stav silnic je. Proto jsme jen za posledních deset let v Hlinsku a místních částech opravili už přes třicet ulic a blížíme se možná ke čtyřem desítkám. Snažíme se dělat maximum proto, abychom stav postupně zlepšovali. Zároveň se ale snažíme investovat i do rozvoje další infrastruktury a opravovat i další majetek města. Na to také nesmíme zapomínat. Vyváženost totiž považujeme za důležitý faktor. Intenzivně tedy jednáme s ostatními vlastníky komunikací a snažíme se do Hlinska, stejně jako do celého do regionu, dostat co nejvíce investic. Mnohé už se podařilo, ale je před námi ještě hodně práce.
Jak vypadá systém financování takovýchto investic?
Kdybychom měli k dispozici dvojnásobek nebo i trojnásobek financí, lehce bychom je v opravách silnici a chodníků proinvestovali. Ale na „kdyby“ se nehraje. Bohužel, i příjmy samospráv jsou omezené. Pokaždé, když je to možné, snažíme se tedy kromě vlastních prostředků v co nejvyšší míře čerpat dotační peníze. Osobně se ale domnívám, že pokud by obce a města dostávaly větší podíl z daňových výnosů, nemusely by složitě čerpat dotace. Dokázali bychom tyto prostředky mnohem efektivněji investovat a stát by naopak získal z ušetřených dotací potřebné peníze například na velké infrastrukturní akce, jako jsou dálnice, železnice či investice do energetiky – například výstavba dalších jaderných bloků našich elektráren nebo modernizaci přenosové energetické soustavy. Odpadla by tak navíc spousta byrokracie i vedlejších nákladů. Současný systém je totiž nastaven jako mimořádně složitý. Jsem přesvědčen, že tohle by byla jedna z cest, poměrně jednoduchých a zároveň vysoce efektivních, ke stabilizaci významné části ekonomiky. Zároveň se ale obávám, že náš stát ale toto řešení není zatím schopen přijmout. Je to zkrátka asi moc jednoduché.
Jaké opravy většího charakteru má město připravené na letošní rok?
Prioritní je celková rekonstrukce prostoru Klicperovy ulice v centru města, parkoviště. Dále pak první část ulice Taussigova, a to od křižovatky „Na Oflendě“ po křižovatku s ulicí Palackého včetně částí chodníků. Opravíme také křižovatku ulice ČSA u Lidlu a Prošvicova u Penny. V plánu je též nový povrch ulice Jungmannova. V těchto případech jsme rozhodli o velkoplošných výspravách povrchů včetně lokálních oprav konstrukčních vrstev. Jde nám o to, abychom pouze „nelátali“ donekonečna jednotlivé díry. V případě ulice Vinohradská je nová komunikace součástí stavby kanalizace. K Lázním a alespoň první etapu opravy komunikace z Chlumu na Košinov, to jsou opravy, které směřujeme spíše na podzim kvůli rozložení finanční zátěže. Největší je ale investice týkající se další etapy rekonstrukce silnice II/343 přes Blatno včetně výstavby nového mostu. V tomto případě je ale generálním investorem Pardubický kraj.