České školství stojí před zásadní změnou. Vláda rozhoduje o převodu financování nepedagogických pracovníků ze státní úrovně pod správu místních samospráv. Tento krok má podle vlády přinést větší flexibilitu v řízení školských zařízení, ovšem vyvolává také obavy. Kritici upozorňují na možné nespravedlivé rozdělení finančních prostředků a dopad na kvalitu služeb. Asociace krajů ČR společně se Sdružením místních samospráv a Svazem měst a obcí žádají vládu o zastavení procesu. Ve svém prohlášení, adresovaném předsedovi vlády Petru Fialovi, apelují na předložení detailních analýz a zahájení jednání za účasti všech dotčených stran.
Změna by znamenala, že platy uklízeček, školníků, kuchařek a dalších nepedagogických pracovníků přejdou do financování obcí a krajů. Řada starostů, včetně Miroslava Krčila, starosty Hlinska, s rozhodnutím nesouhlasí a podepisuje protest.
„Vnímám tuto snahu státu, současné vlády, ministerstva školství a mnohých poslanců (ideologů) nejenom jako zbabělost a zbavování se odpovědnosti, ale také jako zcela nekoncepční krok, který jde z principu proti zájmům fungování škol. Proto jsem podepsal protest a zásadní nesouhlas s tímto záměrem," uvedl Krčil.
Navzdory proklamovaným přínosům změna budí obavy. Kritici varují před rizikem nerovnoměrného financování, které by mohlo ohrozit menší obce. Ty by se mohly ocitnout v situaci, kdy budou nuceny volit mezi financováním základních služeb, jako je oprava silnic, a platy nepedagogických pracovníků. „Obávám se, že změna financování může vést k postupné likvidaci menších základních škol. Nechal jsem si vyčíslit, kolik stát ročně vydává jen v Hlinsku na nepedagogy a jde o částku okolo 25 milionů korun. To zahrnuje tři základní školy, dvě mateřské školy, Základní uměleckou školu, školní jídelnu a Dům dětí a mládeže," pokračoval Krčil.
Starosta Hlinska také poukazuje na to, že rozhodnutí představuje nestandardní zásah do celého systému. Proces není podle něj dostatečně projednán s odbornou veřejností ani se zástupci samospráv. Jako problematické vnímá také rozdělení pracovníků škol pod dvě různé organizace, což by mohlo narušit jejich soudržnost. „Škola by měla fungovat jako jeden celek, ne jako rozdělená struktura," uzavírá Krčil.
