Winitio
před 15 hodinami
Máš doma zvídavého potomka, který rád zkoumá svoje okolí? Pořiď mu spod stromeček dron s WIFI HD kamerou z e-s...
Cakl Elektro
V Hlinsku bylo usazeno dalších osm kamenů zmizelých
Partneři zpravodajství
Hlinsko si ve středu 20. 9. 2023 připomnělo osudy obětí holocaustu, ulicích Ležákova a Šafaříkova bylo položeno celkem osm kamenů zmizelých.
Kameny zmizelých se v Hlinsku pokládají od roku 2022 na základě iniciativy Lenky Krupičkové z Gymnázia K.V. Raise v Hlinsku. "K organizaci mě vedly hned dvě okolnosti. Jedna sahá hluboko do mého dětství, protože moje maminka pracovala v mateřské škole, která patřila rodině Schurových. Od dětství jsem věděla, že to byli Židé a věděla jsem, jak skončili. Moji prarodiče z maminčiny strany neustále opakovali jméno Taussigovi, což byli významní hlinečtí podnikatelé. To byl jeden impuls, který ve mně zakořenil touhu poznat něco víc o těch rodinách a druhý impuls přišel později, kdy z památníku Terezín přišla nabídka na semináře, jak vyučovat o holocaustu. Zúčastnila jsem se již 4 a letos pojedu na pátý a je to vlastně součást té práce."
Pietní akce byla zahájena v ulici Ležáků u domu čp. 642 Lenkou Krupičkovou, organizátorkou celé akce: „Vážení přátelé, po roce se opět scházíme, abychom uctili památku lidí, kteří se provinili pouze tím, že se narodili jako Židé. Narodili se do nesprávné doby a na nesprávném místě. Všech osm obětí holocaustu, které si dnes připomínáme, se do Hlinska přistěhovalo v meziválečném období. Tady u nás hledali nový domov, bezpečí, práci a někteří z nich zde dokonce nalezli životní lásku, nebo jim byla poskytnuta rodinná péče."
Pokládání se zúčastnili zástupci města Hlinska starosta Miroslav Krčil a místostarostové Petr Svoboda a Radek Nevole. Pozvání přijali i Alžběta Langová ze Státního okresního archivu a židovský kantor a zástupce židovské obce Daniel Vaněk. Uctít památku přijeli také potomci a příbuzní obětí.
„Chtěl bych na úvod poděkovat paní Krupičkové a celému týmu, který se stará o připomínku věcí, o kterých p. Krupičková mluvila. Poděkování je zcela na místě, protože když jsme před rokem byli na náměstí a před Domem dětí a mládeže, domluvili jsme se, že budeme pokračovat a jsem moc rád, že se to povedlo. Jenom krátký komentář, víte, nezapomenout je to nejmenší, co můžeme udělat. Myslím si, že nezapomenout na to, co bylo příčinou, na to kdo byl příčinou, proč se to stalo, to je poučení do budoucna. A pokud si toto budeme pamatovat, tak můžeme předcházet hrůzám, které nás v historii bohužel potkaly. Děkuji a nezapomeňme," řekl na úvod Miroslav Krčil, starosta města Hlinsko.
V ulici Ležáků 642 byl umístěn kámen za Ing. Arnošta Donatha, u čp. 1140 za Richarda Mandla. Všichni účastníci se pak přesunuli do ulice Šafaříkova k čp. 696, kde si připomněli osudy Vítězslava Neubauera-Samka, Jolany Neubauerové-Samkové, Věry Neubauerové-Samkové a Edith Neubauerové-Samkové, u čp. 682 pak Evy a Viktora Tausikových.
U každého domu byl žáky Gymnázia K.V.Raise připomenut osud obyvatel, zazpívána motlitba Danielem Vaňkem a také píseň v podání studentů Gymnázia K.V. Raise.
Pár slov o Viktorovi Tausikovi pronesl také zástupce hlineckých skautů Vojtěch Homolka: „Rád bych doplnil, že Viktor Tausik patřil k největším osobnostem skautské organizace v Hlinsku v meziválečném období, byl vedoucím skautského oddílu a podílel se i na vybudování prvního skautské domova v Hlinsku, který stál na místě, kde je dnes zimní stadion. Byl to člověk velmi rozhodný, statečný a vytrvalý."
Na závěr celé akce připojila několik slov také Alžběta Langová ze státního okresního archivu: „Myšlenka iniciativy, kterou Gunter Demnig před více než 20 lety v Německu začal, je, že se vracejí lidé, tedy každé jejich jméno, zpátky před dům, odkud byli násilně vytrženi. Ta jména byla zapomenuta, už je jen pár pamětníku, kteří si je pamatují a díky tomu, že je vracíme zpátky, si je může přečíst někdo, kdo to jméno dosud neslyšel a to je, myslím si, moc důležité. Děkuji městu Hlinsko, že se k tomu připojilo."
Stolpersteine je dlažební kostka s mosazným povrchem, na které je umístěno jméno oběti holocaustu. „Aby si někdo kámen mohl přečíst, musí se před obětí sklonit,“ to jsou slova umělce Guntera Demniga, který s celou myšlenkou přišel a 16. prosince roku 1992 položil první z kamenů před radnicí v Kolíně nad Rýnem. Kameny je možné nalézt po celé Evropě. V České republice jsou pokládány od roku 2008, kdy byl vsazen první v pražském Josefově. V Hlinsku je zmapováno 37 jmen obětí holocaustu. S letošními kameny už má památku celkem 16 z nich. Během dalším 3 let, pokud se vše podaří, by se měli dočkat položení kamene zmizelých i ostatní.
kameny zmizelých Hlinsko Miroslav Krčil
Chcete přispět do diskuze? Stačí se jen přihlásit.
18. 11.
2
Podporujeme
