Zemědělci na Hlinecku i v dalších částech Pardubického kraje přijímají zvýšená bezpečnostní opatření v reakci na hrozbu zavlečení slintavky a kulhavky – vysoce nakažlivého virového onemocnění, které postihuje skot, prasata, ovce a další sudokopytníky. Ačkoliv se v České republice zatím nákaza neobjevila, odborníci i zemědělci bijí na poplach.
Na farmách byla zpřísněna hygienická pravidla, omezen pohyb osob, instalovány dekontaminační rohože a veškerá družstva byla uzavřena pro veřejnost. „Tímto bych chtěl na občany apelovat, aby se nesnažili vstupovat do areálů zemědělských podniků a respektovali zavedená omezení. Jedná se o velmi nebezpečnou situaci,“ uvedl starosta Hlinska a radní Pardubického kraje pro venkov, životní prostředí a zemědělství Miroslav Krčil.
Ekonomická katastrofa za desítky miliard?
Krčil upozorňuje, že slintavka a kulhavka není jen veterinární hrozbou, ale může mít dramatické ekonomické dopady. „Možná si to všichni neuvědomují, ale pokud by se nemoc dostala do České republiky, výrazně by to ovlivnilo celý trh s mlékem i masem. Denně vyvážíme z České republiky 20 % syrového mléka do Německa. V případě výskytu nákazy by byl tento export okamžitě zastaven a bylo by možné vyvážet pouze pasterizované mléko – tedy tepelně upravené. A nikdo dnes neví, zda na to u nás vůbec máme potřebné kapacity,“ vysvětlil Krčil.
To je však pouze první ekonomický dopad. Dalším by bylo povinné vybíjení celého stáda na farmě, kde by se nemoc objevila. A třetí ranou je časová prodleva při obnově chovu – u hovězího dobytka to může trvat i dva roky. „Zemědělci i odborníci odhadují celkové škody v řádech desítek miliard korun. V modelovém příkladu středního zemědělského podniku o velikosti 2 000 hektarů s běžnou živočišnou výrobou by ztráta za dva roky mohla činit 100 až 150 milionů korun. A takových podniků jsou v Česku stovky až tisíce. Některé chovy by se už možná vůbec nepodařilo obnovit,“ varuje Krčil.
Krčil vyzývá stát: Opatření musí být přísnější
V rámci čtvrtečního kulatého stolu, který Krčil svolal za účasti zástupců Agrární komory, Zemědělského svazu a Asociace soukromého zemědělství, zazněl i apel směrem ke státu a vládě, aby situaci nepodceňovaly a přijaly co nejpřísnější preventivní opatření.
„Neříkám, že máme panikařit, ale musíme konat. Je potřeba zavést striktní opatření na hranicích. Nestačí, že někdo ostříká kola kamionu vapkou. Musí tam být dezinfekční brány, kterými projede celé nákladní auto. Také je nutné zabránit objíždění oficiálních hraničních přechodů, což se bohužel teď děje,“ uvedl Krčil. Podle něj by měla být do ochrany hranic zapojena i policie nebo armáda.
Krčil dodává, že i když preventivní opatření budou stát desítky milionů, případné škody by byly mnohonásobně vyšší: „Ve srovnání s možnou ztrátou ve výši desítek miliard korun a narušením celého trhu je to více než adekvátní investice. Bohužel, mám obavy, že ministerstvo a vláda situaci v tuto chvíli podceňují.“
Co je slintavka a kulhavka?
Slintavka a kulhavka je vysoce nakažlivé virové onemocnění šířící se kontaktem mezi zvířaty, ale i prostřednictvím lidí, strojů či dopravních prostředků. Napadá především skot, ovce, kozy a prasata. Způsobuje horečky, puchýře v ústní dutině a na nohou, silné slinění a kulhání. Pro člověka není nebezpečná, ale pokud se objeví, musí být všechna infikovaná zvířata vybita, včetně těch v okruhu tří kilometrů od ohniska nákazy. V pásmu do deseti kilometrů pak platí zpřísněná veterinární a hygienická pravidla.
Zemědělci i krajská samospráva se shodují: prevence je naprosto klíčová. „Nesmíme tuto hrozbu podcenit. Následky by byly pro české zemědělství fatální,“ uzavírá Miroslav Krčil.
Hlinsko Pardubický kraj Slintavka Kulhavka Miroslav Krčil
